Dílna pisatelství učí děti psát o tématech, která si samy zvolí

Ilustrační foto
Autor: stock.xchng

V minulém školním roce jsme se intenzivně věnovali rozvoji čtenářské gramotnosti žáků pomocí metodiky projektu Čtením a psaním ke kritickému myšlení (RWCT). Ostatně článek si možná ještě pamatujete. V letošním roce nás lektorka Jana Štybnarová zasvětila do tajů pisatelství.

Co si pod tím představit? Možná si vybavujete slohové kompozice na zadané téma. Psaní pro psaní, které jen málokdo dokázal zpracovat tvůrčím způsobem. Nuda. U pisatelství jdeme opačným směrem.

Hlavní myšlenka spočívá v tom, že dítě je to, které si samo dokáže určit svoje téma, když si ho určí, je motivováno o něm psát a píše s radostí. Má to však ještě několik pravidel.

Výběr tématu: Na začátku si vymyslím dvě nebo tři témata, která jsou pro mne aktuální. Na řadu přijde rozhodování o tom, co je dnes to pravé. Jako pomocník přichází spolužák a společně se o mém tématu bavíme. Dostávám zpětnou vazbu možná i několik doplňujících tipů a ty mi pomáhají s výběrem.

Píši hrubou verzi textu a přichází opět pomoc, pozorný spolužák, parťák, připravený po přečtení hrubé verzi připomínkovat a přidat “druhé oči”, ale hlavně přemýšlet společně nad napsaným a pojmenovávat. Na mně jako autorovi je možnost přijmout nebo odmítnout navrhované změny.

Na řadě je čistopis, korektura a možnost prezentovat text před publikem. Publikum je pozorné a vstřícné, hlavně proto, že se brzy ocitne na mé pozici. Po přečtení textu následuje vstřícná reflexe, dostávám jen pozitivní hodnocení a ocenění za vlastní práci.

Jak je zvykem, dílnu pisatelství jsme si vyzkoušeli na vlastní kůži a byla to krása. Teď tedy vzhůru do pisatelství s našimi žáky.

Článek byl převzat z Milínského zpravodaje. Titulek je redakční. Úvodní fotografie je ilustrační.